Teoretické základy termografie

Každý objekt, jehož teplota je vyšší než absolutní nula (0 Kelvin = -273,15 °C) vyzařuje infračervené (IR) záření. Lidské oko záření této vlnové délky není schopné vnímat. Nicméně termokamera s tím nemá žádný problém. Její centální prvek - senzor - je citlivý na IR záření. Na základě intenzity IR záření vyhodnotí termokamera teplotu povrchu měřeného objektu, kterou pro uživatele převede do viditelného spektra v podobě termografu. Tento proces se nazývá termografie.

Termokamera převádí zachycené IR záření tak, že jej nejprve převede na elektrické signály, kde každý signál obdrží určitou barvu. Výsledný termogram je barevné vyobrazení všech těchto signálů. Termokamera tedy v principu převádí signály z infračerveného spektra do spektra (barev) viditelného pro lidské oko.

Mimochodem, narozdíl od poměrně běžně mylné představy, pomocí termokamery není možné se "podívat dovnitř" objektu, pouze zobrazit teplotu povrchu.

Wavelengths and radiation
reflexion-emission-transmission-700px.jpg

Emisivita, odrazivost, propustnost

Abyste mohli efektivně používat Vaši termokameru, tyto pojmy by Vám měly být známé.
Setting emissivity

Nastavení emisivity

Každý materiál má odlišnou emisivitu. Pro korektní zobrazení termogramu je nutné správně nastavit emisivitu.

Sichtfeld und Messfleck

Zorné pole a nejmenší měřitelný / rozeznatelný objekt

Klíčové pojmy pro vyhodnocení technických vlastností termokamery.

Termografie v praxi

V našem stručném tutoriálu se dozvíte, jak proměnit teoretické znalosti na smysluplné termogramy využitím vhodné termokamery.