Úryvek: Praktická příručka pro průmyslové měření emisí.

Kompletní příručka

Poměr vzduchu lze určit z koncentrací jednotlivých komponentů spalin CO, CO₂ a O₂, souvislosti ukazuje tzv. graf spalování (viz obr. vpravo). Při ideálním promísení paliva a vzduchu náleží jednomu podílu CO₂ jeden určitý podíl CO (v rozsahu λ<1) nebo určitý podíl O₂ (v rozsahu λ>1). Hodnota CO₂ samotná není kvůli průběhu křivky přes maximum jednoznačná, proto je zapotřebí další kontrola, zda nejsou v plynu vedle CO₂ obsaženy buď CO nebo O₂. Při provozu s přebytkem vzduchu (tj. normální případ) se dnes zpravidla upřednostňuje jednoznačné určení O₂. Průběhy křivek jsou specifické podle paliva, tzn., že pro každé palivo máme vlastní graf a vlastní hodnotu pro CO₂ max. Souvislosti takového množství grafů se v praxi často slučuje do tvaru snadno manipulovatelného nomogramu („barevný trojúhelník“, zde není zobrazen), který se dá aplikovat na libovolné druhy paliv.

Pro matematické zjištění poměru vzduchu z naměřených hodnot CO₂ nebo O₂ platí přibližně následující dvě rovnice:

CO₂ max: maximální hodnota CO₂ specifická podle paliva. Tato hodnota může být na přání určena firmou Testo jako služba.
CO₂ a O₂: naměřená (nebo vypočítaná) hodnota ve spalinách

Energetická bilance spalovacího zařízení

Ve stacionárním provozním stavu musí být součet všech energií přiváděných do zařízení roven součtu energií vydávaných zařízením, viz tuto tabulka

Přiváděná energie	Odváděná energie
Výhřevnost a zřetelná energie paliva	Zřetelné teplo a chemicky vázaná energie spalin (komínová ztráta)
Tepelný ekvivalent mechanické energie přeměněné v zařízení	Povrchové ztráty díky vedení tepla
Materiálem vložené teplo	Materiálem roznesené teplo ztráty přenosu tepla způsobené netěsnostmi topného zařízení

Nejvýznamnějším podíle ztráty je komínová ztráta. Ta závisí na rozdílu mezi teplotou spalin a teplotou spalovaného vzduchu, na koncentraci O₂ nebo CO₂ ve spalinách a také na faktoru specifickém pro palivo. U kondenzačních kotlů se tato komínová ztráta redukuje využitím kondenzačního tepla a tím sníženou teplotou spalin dvěma způsoby. Komínovou ztrátu lze vypočítat podle následujících vzorců:

AT: teplota spalin
VT: teplota spalovaného vzduchu
A2, B: faktor specifický pro palivo (viz tabulka)
21: obsah kyslíku ve vzduchu
O₂: naměřená koncentrace O₂
KK: veličina, která při překročení rosného bodu, vychází větší než minusová hodnota. Důležité při měření na kondenzačních zařízeních.