Tepelná čerpadla jsou ve velkém množství průmyslově vyráběna. Chladicí okruh je pak již předinstalován v monobloku – ať už pro vnitřní nebo venkovní instalaci. V případě dělených (splitových) jednotek musí odborný technik chladicí okruh uzavřít. Dalším úkolem je správné připojení tepelného čerpadla k akumulačním nádržím nebo otopné soustavě v objektu a ke zdroji tepla. Je velice důležité, aby během těchto procesů nedošlo k žádným chybám, protože by se nevyhnutelně negativně projevily na sezónním topném faktoru a tím i na celkové účinnosti otopné soustavy. Posledním krokem je uvedení do provozu.

1.  Projektování soustav tepelných čerpadel

Běžná každodenní praxe často vyžaduje od specializované firmy ještě více. Na rozdíl od spalovací techniky s energetickými zdroji, jako je ropa, plyn, dřevo nebo pelety, hraje při využití elektrické energie každý stupeň Celsia v termodynamickém cyklu tepelného čerpadla  velmi významnou roli. Například o 1 K vyšší teplota vypařování na straně zdroje tepla nebo o 1 K nižší teplota kondenzace na chladiči přináší zlepšení COP tepelného čerpadla o 2 až 3 procenta. Odbornost je tedy v tomto případě nutná.

Plánování soustav tepelných čerpadel zahrnuje předběžné průzkumy, koncepční vývoj a podrobné plánování. To by mělo zahrnovat hydraulické okruhy, dimenzování součástí systému, dokumentaci, uvedení systému do provozu, instrukce pro obsluhu a také úvahy o nákladech.

2.  Praktické tipy pro práci v terénu

Přesně naměřené hodnoty a odborné znalosti tvoří základ pro komplexní vyhodnocení soustavy a správné nastavení chladicího okruhu uzavřeného splitového tepelného čerpadla. Jedině tak lze zaznamenat a vyhodnotit klíčové provozní podmínky nebo parametry.

Příprava

Pro uvedení do provozu a především při provádění servisu je klíčové, aby odborný technik rychle získal nejdůležitější systémové parametry chladicího okruhu. Je pravda, že na moderních tepelných čerpadlech lze do určité míry vyčítat tlaky a teploty. Jistotu, zda jsou zobrazené hodnoty správné, můžete však mít až po provedené kontrole. Servisní přístroj a teploměr jsou proto nepostradatelnými nástroji při uvádění do provozu.

Měřicí přístroje jsou však často ve vozidlech i na stavbách vystaveny mechanickému a tepelnému namáhání. Analogové provedení, tedy manometr s mechanickými ručičkami, má nevýhodu v tom, že z něj rozhodující veličiny jako podchlazení a přehřátí nelze přímo odečíst. Při ručním výpočtu těchto hodnot je vždy riziko matematických chyb. Kromě toho se mohou při interpretaci polohy ručičky vyskytnout takzvané chyby paralaxy, tj. chyby čtení hodnoty tlaku.

U digitálního servisního přístroje je tomu jinak. Zde lze paralelně a velmi přesně zaznamenávat tlaky zařízení a související teploty, aby bylo možné určit přehřátí a podchlazení. Není možné udělat chybu paralaxy ani matematickou chybu.

První uvedení do provozu

Jakmile je tepelné čerpadlo dodáno a instalováno, musí být dokončen chladicí okruh splitových systémů. Správný výběr použitých potrubí se řídí aktuálními normami. Je to proto, že materiál, tloušťka stěny, houževnatost, odolnost proti korozi a tlaku musí být zvoleny tak, aby odpovídaly použitému chladivu. Všechny pájené spoje jsou nepropustně spojeny pájením měděnou nebo stříbrnou pájkou v inertním plynu (dusíku).

Následuje uvedení chladicího okruhu do provozu. Zkušený technik připojí svůj digitální servisní přístroj k odpovídajícím vysokotlakým a nízkotlakým přípojkám tepelného čerpadla. Červené a modré hadice pomáhají technikovi sledovat, kde probíhá měření tlaku. Třetí hadice, která je obvykle žlutá, je připojena k servisnímu portu servisního přístroje. Zpočátku se používá k zavádění dusíku pro tlakovou zkoušku nebo zkoušku těsnosti. Je také zcela účelné předem vytěsnit stávající vzduch z potrubí a výměníku tepla pomocí vakuové pumpy a poté zavést dusík do evakuované soustavy.

Následně je důležité: Postupně zvyšujte zkušební tlak na vypočítaný přípustný přetlak. Jen tak lze při následném provozu včas detekovat a eliminovat netěsnosti způsobené póry nebo jemnými trhlinami v materiálech, svarech a pájených spojích. Další slabiny netěsností jsou šroubové spoje, ventilové zátky, měřicí a monitorovací zařízení a paradoxně také všechny druhy těsnění.