testo 324 - přístroj pro měření úniku

Tlakové zkoušky plynových rozvodů (zkouška těsnosti, zátěžová zkouška)

Technické předpisy pro plynové instalace (Technische Regel für Gasinstallationen, zkráceně TRGI) jsou závazné a důležité předpisy pro instalatéry. TRGI upravují, jak se plynová zařízení navrhují, provozují a udržují. Týkají se všech plynových zařízení. Tyto předpisy vytvořilo Německé sdružení instalatérů zařízení pro zemní plyn a vodu (Deutsche Verein des Gas- und Wasserfaches, DVGW). V současné době platí TRGI 2018. To říká mj., že plynovody musí být testovány v závislosti na postupu výstavby (fáze výstavby, dokončení, opravy). Pro zde uvedené aplikace hraje mj. velkou roli:
Zátěžová zkouška
Při ní jsou pevnost materiálu a spoje plynovodů testovány na odolnost dříve, než budou zakryty. Při zátěžových testech je nově položený plynovod bez armatur a přístrojů natlakován na zkušební tlak 1 bar. Zkušebním médiem je vzduch nebo inertní plyn. Během trvání zkoušky, nejméně 10 minut, nesmí být pokles tlaku pozorovatelný.
Zkouška těsnosti
Při této zkoušce se kontroluje těsnost vedení s armaturami a zařízeními bez plynu. Při zkušebním tlaku 150 mbar (dříve 110 mbar) a trvání testu (v závislosti na objemu systému) nejméně 10 minut nesmí být tlaková ztráta rozpoznatelná.

Zkouška těsnosti plynového potrubí v kotelně

Instalace plynu, provedená v souladu s právními předpisy Německého sdružení instalatérů zařízení pro zemní plyn a vodu (Deutsche Verein des Gas- und Wasserfaches, DVGW) a mezinárodními Technickými předpisy pro plynové instalace (Technische Regel für Gasinstallationen, TRGI), je základem pro správnou funkci a trvanlivost. Na provoz plynového zařízení mohou ale mít vliv provozní podmínky nebo jiná omezení z hlediska bezpečnosti plynových zařízení. Technické vybavení, které je v každodenním provozu, ovlivňuje opotřebení a znečištění. Tyto, bezpečnost ovlivňující změny, dokáže rozpoznat, vyhodnotit a opravit pouze odborník. Zkouška těsnosti (nazývaná také test použitelnosti nebo měření průsaku) může být provedena pomocí tlakoměru a metodiky poklesu tlaku (není kompatibilní DVGW).

V případě testu použitelnosti nebo měření průsaku u plynového potrubí se měří za provozních podmínek / provozního tlaku (nepoužívá se zvýšený zkušební tlak). Měřicí přístroj při této zkoušce vypočítá, zda plyn z potrubí uniká a v jakém množství.

Měření tlaku na hořáku (tlak trysce, tlak plynu…)

Kontrola tlaku plynu na hořáku patří při údržbě domácích topných systémů mezi standardní měření. Měří se tlak při průtoku plynu a v klidu. Dynamický tlak, nazývaný také tlak na vstupu, se počítá z tlaku proudícího plynu a statického tlaku plynu. Pokud je dynamický tlak mimo povolené rozmezí přibližně 18 až 25 mbar nesmí se kotel nastavovat a nesmí být uveden do provozu. Pokud by byl přesto uveden do provozu, může hořák pracovat nesprávně, může docházet k zášlehům a nakonec k poruše, což má za následek vypnutí hořáku a tím i poruchu topného systému.

Měření teploty na radiátorech

Teplotu topného systému, zejména teplotu stoupačky a vracečky, měří a vyhodnocuje řemeslník. Teplota stoupačky je definována jako teplota teplonosného média (např. vody), které se přivádí do systému. Teplota tekutiny, proudící ze systému, se nazývá podle teploty vratné vody. Aby se zabránilo ztrátám v systému distribuce tepla a dosáhlo se lepší účinnosti, je nutné měření teploty a stoupačky. Provádění příslušných opatření, vedoucích z poznatků o teplotě stoupačky a vracečky nakonec k hydraulickému vyvážení. To popisuje metodu, kterou se v topné soustavě, každý radiátor nebo rozbočka plošného při pevně dané teplotě stoupačky topného systému, zásobovaná přesným množstvím tepla, které je potřeba pro dosažení teploty, požadované v jednotlivých prostorech. Neoptimální provozní podmínky vedou k výraznému nárůstu spotřeby elektřiny a tepelné energie. Zákon pro úsporu energie v Německu z tohoto důvodu předepisuje hydraulické vyvážení pro všechna nově instalovaná nebo rekonstruovaná zařízení.

Tlakové zkoušky potrubí (vodovodní a kanalizační)

Podle zákonných požadavků DIN EN 806-4, DIN 1988 7 a DIN 1610 musí být rozvody pitné vody a odpadů před uvedením do provozu provedeny zkoušky těsnosti a zátěžové zkoušky vzduchem, inertním plynem nebo vodou. Z hygienických důvodů je výhodné, když rozvody zůstanou až do uvedení do provozu suché a zkouška těsnosti se provádí vzduchem. Vzduch lze také doporučit, aby nedocházelo ke korozi kovových materiálů. Tlaková zkouška se skládá ze dvou tlakových testů, přičemž zkušební tlak a doba trvání závisí především na účelu (zátěžová zkouška nebo zkouška těsnosti). Úniky se většinou projeví velmi rychle akusticky. Pokud je únik obtížné najít, používají se nástroje, používané pro plynovody (stříkání pěnidla).