Změny klimatu a rostoucí poptávka po energii, kdy se fosilní zdroje energie stávají nedostatkovými, představují jedny z největších globálních výzev. Vzhledem k tomu, že významnou část emisí zahrnuje stavební sektor, je v této oblasti zapotřebí zvláštního úsilí k dosažení mezinárodně dohodnutých klimatických cílů.
Velká část tepelné energie se ztrácí špatně izolovanými stěnami, střechami a okny. Účinná izolace tedy nejen šetří náklady, ale také chrání životní prostředí díky nižším emisím CO2. Termografie se vyvinula jako metoda pro kontrolu skutečného stavu budov a potenciál pro úsporu energie. Skryté slabiny a vady lze nedestruktivně detekovat a stanovit jejich příčiny.
Pro termografickou kontrolu vnějšího pláště budovy musí být splněny následující předpoklady:
Pro správné provedení venkovní termografie musí být počasí suché a při nízkých teplotách.
Plášť budovy nesmí být navlhčen srážkami - venkovní termografii nelze provádět za deště, sněhu nebo silné mlhy.
Rychlost větru musí být pod 5 m/s (18 km/h).
Předběžnou podmínkou je teplotní rozdíl nejméně 10 až 15 ° C mezi interiérem a exteriérem po dobu nejméně 12 hodin.
Kontrola se proto obvykle provádí ráno před východem slunce v chladných ročních obdobích - vliv slunečního záření na vnější povrchy i v předchozích hodinách zkresluje výsledky.
Výjimkou je například termografie chladírenských skladů, kde platí stejný nutný teplotní rozdíl, ale v tomto případě je tomu naopak, a proto se provádí v teplém ročním období.
Další výjimkou je termografie dřevostaveb, která se obvykle provádí v letních měsících, protože se zde využívají odlišné procesy ohřevu a chlazení materiálů. V tomto případě se termografie provádí ideálně dvě hodiny po západu slunce.
Potenciální úspory energie: impulsy pro stavebnictví, majitele domů a klimatizaci
Termografie jako účinný měřicí přístroj pro stavebnictví
Podmínky a požadavky
Souhrn
Výhody investice
Technické vlastnosti termokamer
Termokamery testo 871s, testo 872s, testo 883