Změny klimatu a rostoucí poptávka po energii, kdy se fosilní zdroje energie stávají nedostatkovými, představují jedny z největších globálních výzev. Vzhledem k tomu, že významnou část emisí zahrnuje stavební sektor, je v této oblasti zapotřebí zvláštního úsilí k dosažení mezinárodně dohodnutých klimatických cílů.

Velká část tepelné energie se ztrácí špatně izolovanými stěnami, střechami a okny. Účinná izolace tedy nejen šetří náklady, ale také chrání životní prostředí díky nižším emisím CO₂. Termografie se vyvinula jako metoda pro kontrolu skutečného stavu budov a potenciál pro úsporu energie. Skryté slabiny a vady lze nedestruktivně detekovat a stanovit jejich příčiny.

Kontrola se proto obvykle provádí ráno před východem slunce v chladných ročních obdobích - vliv slunečního záření na vnější povrchy i v předchozích hodinách zkresluje výsledky.

Výjimkou je například termografie chladírenských skladů, kde platí stejný nutný teplotní rozdíl, ale v tomto případě je tomu naopak, a proto se provádí v teplém ročním období.

Další výjimkou je termografie dřevostaveb, která se obvykle provádí v letních měsících, protože se zde využívají odlišné procesy ohřevu a chlazení materiálů. V tomto případě se termografie provádí ideálně dvě hodiny po západu slunce.