Jak se měří teplota?

V tomto příkladu zobrazuje displej 22,3 °C, což znamená, že rozlišení je 0,1 °C. Pokud by displej zobrazoval 22,34 °C, rozlišení by bylo 0,01 °C. U digitálně pracujících přístrojů může poslední číslice displeje skákat o +/- 1 > jednotku. Tato nejmenší jednotka se nazývá digit.

Příklad: displej 22,3 °C; displej −1 digit 22,2 °C; displej +1 digit 22,4 °C.

Čím horší je rozlišení měřicího přístroje, tím více ovlivňuje skok digitu přesnost měřicího přístroje.

Při kontaktním měření je senzor v přímém fyzickém kontaktu s měřeným médiem nebo povrchem. Tato metoda zpravidla poskytuje velmi přesné a stabilní naměřené hodnoty (přesnost až ±0,4 °C nebo lepší).

Typické oblasti použití zahrnují měření povrchových teplot, teplot kapalin nebo vzduchu.

Nevýhoda: Není vhodná pro pohyblivé, těžko přístupné nebo velmi horké objekty.

Infračervené měření umožňuje bezkontaktní snímání teploty. Každé těleso vyzařuje infračervené záření v závislosti na své teplotě (rozsah vlnových délek: 0,7 až 14 µm). Infračervený senzor toto záření přijímá a z něj vypočítává povrchovou teplotu. Rozhodující výhodou je, že není nutný přímý kontakt – ideální pro pohyblivé, těžko přístupné nebo citlivé povrchy.

Důležitým parametrem je emisivita (ε) měřeného objektu. Přístroje jsou kalibrovány na černém tělese (ε = 1); u materiálů s odlišnými hodnotami emisivity musí být emisivita správně nastavena, aby se předešlo chybám měření.